Česká literatura po roce 1900
12.03.2013 22:04
Ladislav Fuks, Spalovač mrtvol
V rakvi se objevila ostrá bledá vyhublá tvář v parádní zelenošedé uniformě. Na prsou mělaželezný kříž, brigadýrku a bílé rukavičky. V knoflíkové dírce snítku vavřínu. Jiná snítka, snad myrta,ležela na rukou zkřížených na břiše.
„Je to pan Ernst Wagner,“ řekl pan...
—————
09.03.2013 18:35
Michal Viewegh, Báječná léta pod psa
„Aáááááááá!“ zaječela Kvidova matka ještě pronikavěji, neboť pes jí nyní svými předními tlapami doslova drtil křehké klíční kosti. Podezření Kvidova otce se bohužel potvrdilo. Na okamžik ztuhl, ochromen čímsi nepoznaně silným, ale pak se té síle vymanil a vyběhl...
—————
09.03.2013 18:20
Viktor Dyk, Krysař
Přes Hameln šla noc. Všelijaké šly noci přes Hameln. Krysař se pamatoval na kterousi z nich; byla to noc, kterou strávili tak neklidně Strumm a Frosch... noc, kterou krysař probděl. A opět a opět vtíraly se vzpomínky.
Posléze procitla Agnes; jak bylo pozdě? Krysař nevěděl. Vše...
—————
09.03.2013 17:36
Vladimír Páral, Katapult
určit lit. druh, výrazovou formu a žánr
charakterizovat vypravěče ve výňatku
Charakterizovat hlavního hrdinu - jaké životní pocity se snaží překonat
charakterizovat prostředí díla
Vysvětlit název románu
charakterizovat výstavbu textu a najít typické...
—————
09.03.2013 17:02
Bohumil Hrabal, Postřižiny
Strýc Pepin hovořil a jedl jednu buchtu za druhou, teď hmatal do pekáče, celý pekáč ohmatal, a když nic nenahmatal, mávl rukou a řekl:
"Jsu nějaké maróda."
"Jako Bóchalena," řekla jsem.
"Co to plandáte za zmaty?" rozkřičel se strýc Pepin, "Bóchalena byla baba, co práskala...
—————
03.03.2013 11:30
František Hrubín - Romance pro křídlovku
Dnes v noci / 28. srpna 1930 /
Je půlnoc kopřiv a kopru.
Terino, obleču tě do hvězd a tvé tělo
posázím vesmíry, poslední křísnutí
cvrčka na podzim bude ti slyšitelné
stejně jak exploze, když vzniká nová hvězda,
i v nejbědnějším hvozdíku budeš celá,
jeden...
—————
03.03.2013 11:07
Jaroslav Seifert - Píseň o Viktorce
II.
- Nedívej se mu do očí
a hleď, aby ses neohlídla.
Jako když havran rozpne křídla,
má srostlé černé obočí.
Prchá mu cestou do polí
tiše, že stéblo trávy nezapraská.
Co je v těch očích? Je to láska?
Ne, ne, ať je to cokoli!
- Marie Panno, srdci braň,
vždyť, pro...
—————
24.02.2013 10:43
Milan Kundera, Žert
Seděl jsem tedy před třemi tykajícími vysokoškoláky, kteří mi položili první otázku: zda prý znám Markétu. Řekl jsem, že ji znám. Ptali se mne, jestli jsem si s ní dopisoval. Řekl jsem, že ano. Ptali se mne, jestli si nepamatuju, co jsem jí psal. Řekl jsem, že si to nepamatuju,...
—————
27.01.2013 20:27
Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou
Kožich byl velmi pěkný. „Doufám, že tím jsou účty za ztracená zavazadla Kateřiny Horovitzové vyrovnány," řekl pan Brenske panu Cohenovi. „Nu, jste vybaveni přímo královsky," dodal. „Vidíte, že nedělám rozdílu mezi vámi a jí samou. Nakonec i v odění spočívá jistý...
—————
20.01.2013 18:07
Ota Pavel, Fialový poustevník
Tatínkovi se rázem otevřel nový svět, jaký nikdy nepoznal, ty obličeje v rámech ho přitahovaly neznámou magickou silou, všichni jako by byli tady s ním a chtěli si povídat. Vstal a chodil po ateliéru a spatřil u malíře blízký svět, kterému jako znalec lidí...
—————