Komedie v Kastílii

Když Beatrice nešla
a Dante marně ruce vzpínal
já po zdech všude hledal Lorcu
a přál si aby neumíral.

Tvé tělo do duše se vpilo
a na koridě tekla země
neříkám, co se nevypráví
víš kolik tuposti je ve mně?
 
Když Lorca s Beatricí sešli
já kreslil ruce Italovy
za tři sta otčenášů doufal
že trocha veršů všechno poví.
 
Že Simancas zas ožije mi
a já se vrátím někam zpátky
že liliemi kvete ona
a verše přijdou do zahrádky.