Tři satirické skladby

. Elegie

Sviť, měsíčku, polehoučku

skrz ten hustý mrak,

jakpak se ti Brixen líbí? -

Neškareď se tak!

III.

Bach mi píše jako doktor,

že mi nesvědčí

v Čechách zdraví, že prej potřebuju

změnu povětří;

Že je v Čechách tuze dusno,

horké výpary,

mnoho smradu po té oktrojírce,

holé nezdraví.

Že on tedy schválně pro mne

kočár sem poslal,

abych se hned na státní outraty

na cestu vydal.

A žandarmům že nařídil,

ať mne hodně nutí,

kdybych nechtěl ze skromnosti přijmout

jeho nabídnutí.

VIII.

Hory, skály ohromnější ještě

než jest hlouposť mezi národy,

vedle cesty propasť bezedná jak

držka armády.

Temná noc, jak naše svatá církev,

a my jedem' s kopce jako mžik;

darmo křičí Dedera: „Drž koně!“

prázdný je kozlík.